Co se děje se psem při výcviku bez ohledu na jeho nervový systém
reddancer@seznam.czCo se děje se psem při výcviku bez odměn a bez ohledu na jeho nervový systém
V posledních letech se stále více mluví o respektujícím a pozitivním přístupu k výcviku psů. Přesto se stále setkáváme s metodami, které staví na nátlaku, potlačování chování a ignorování individuality psa. Jaký má takový výcvik dopad na psa – především na jeho nervový systém a psychickou pohodu?
Nervový systém psa hraje klíčovou roli
Každý pes má jinak nastavený nervový systém. Někteří psi jsou odolnější, jiní citlivější, rychleji se stresují nebo reagují silněji na tlak. Pokud výcvik nerespektuje tuto individuální nastavenost, může psa dostat do dlouhodobého stresu.
Pes ve stresu:
- se hůře učí
- reaguje pomaleji nebo přehnaně
- ztrácí schopnost soustředění
- může působit „neposlušně“, i když se ve skutečnosti jen brání
Co způsobuje výcvik založený na nátlaku
Výcvik s tlakem nebo + trestem může vést k tomu, že pes:
- poslouchá ze strachu, ne z porozumění
- potlačuje své přirozené chování
- přestává nabízet chování a „vypíná“
- ztrácí důvěru ve svého člověka
Zvenčí může takový pes působit klidně a ovladatelně, ale uvnitř často zažívá napětí, nejistotu a frustraci.
Potlačené chování není vyřešený problém
Pokud psa pouze donutíme určité chování nedělat, neznamená to, že jsme vyřešili jeho příčinu. Emoce, které chování vyvolaly (strach, nejistota, frustrace), v psovi zůstávají. Ty se pak mohou projevit jinde – například:
- zvýšenou reaktivitou
- náhlými výbuchy chování
- apatií nebo stažením se
- ztrátou radosti ze spolupráce
Proč je odměna důležitá
Odměna (nejen pamlsek, ale i pochvala, hra, uvolnění tlaku, prostředí) dává psovi jasnou informaci:
„Tohle je správně. Vyplatí se mi s tebou spolupracovat.“
Díky tomu:
- se pes učí rychleji a s menším stresem
- zapojuje se aktivně do výcviku
- buduje se důvěra mezi psem a člověkem
- výcvik je dlouhodobě stabilní a funkční
Výcvik by měl psa podporovat, ne lámat
Cílem výcviku není psa ovládnout, ale naučit ho fungovat v lidském světě s pocitem bezpečí. Pes, který se cítí pochopený, má prostor učit se, dělat chyby a postupně se zlepšovat.
Respekt k nervovému systému psa znamená:
- vnímat jeho emoce
- přizpůsobit tempo učení
- pracovat s motivací, ne proti ní
- budovat spolupráci, ne strach
Závěrem bych chtěla zmínit, že
Výcvik bez nátlaku a s respektem k psychice psa není slabost ani „rozmazlování“. Je to vědomý přístup, který bere v potaz, že pes je živá bytost se svými emocemi a limity. Takový výcvik vede nejen k lepším výsledkům, ale hlavně ke spokojenému psovi a pevnému vztahu mezi psem a jeho člověkem.
A hlavně – výcvik s ohledem k nervovému systému psa a tzv. pozitivní výcvik neznamená výcvik a výchovu bez hranic – neznamená nevychované psy kteří si dělají co chtějí (jak odpůrci pozitivních metod rádi zmiňují.. kopou kolem sebe jako malé děti) ale vlastně jen nechápou a pletou jablka s hruškami.
